Kyrgyzstán. Při zaslechnutí názvu této země se většině asi vybaví, to je ta bývalá země v Sovětském svazu někde uprostřed Asie. Ano, je tomu tak, ale co o ní vlastně víme? Že jsou tam hory pohoří Tian-Šanu a Pamíru, daleké zelené pláně, na kterých se pasou stáda koní. To všechno tam je, ale není to vše, čím nás tato země překvapí, co tam můžeme vidět a zažít. Proto jsem se o tom chtěl přesvědčit i já.
Jako poznávací prostředek volím kolo, které obtěžkám nezbytnými zásobami v brašnách a dalšími nezbytnostmi správného cykloturisty a na křídlech tureckých aerolinek se vydávám vstříc zážitkům do daleké země.
Hlavními magnety země jsou hory v pohoří Tian-šan a Pamír, kde jsou hory vysoké až k 7000 m. n.m., ale též jezera Issyk-Kul a Son-Kul a jejich okolí. Protože je to země rozlohou veliká, měl jsem možnost projet pouze východní část země, ale i tak jsem toho viděl a zažil hodně. Z hlavního města Biškek jsem si to namířil k jezeru Issyk-Kul, které je rozlohou druhé největší na světě, hned po jezeru Titicaca. Pro místní je to takové jejich moře, takže jsou zde rekreační místa se vším všudy jako jinde ve světě. Jezero je i překvapivě čisté, ale to je dáno tím, že zde není žádný velký průmysl, který by jej mohl znečišťovat. Cesta po severní straně jezera je dobrá na rozjetí a pozvolné seznámení s místními a jejich kulturou. Jsou to totiž v převážné většině muslimové, ale praktikování náboženství berou velmi vlažně a jsou k cizincům velmi vstřícní. Na východní straně jezera je město Karakol, které je výchozím bodem pro všechny, kteří míří do zdejších hor. Je vhodné zde doplnit zásoby a zjistit aktuální informace o cestách a počasí v horách. To nejzajímavější je totiž právě na jižní straně od jezera Issyk-Kul.
Právě zde je možné cestovat do několika zajímavých dolin jako Džety-Oguz, Barskoon, do kaňonu Skazka, který vás překvapí svou barevností skal a z vesničky Tosor je možné jet přes stejnojmenný průsmyk přes hory až do města Naryn, což je cesta tak na 4 dny. Tedy na kole. Tu volím i já a skoro dva dny nedělám nic jiného, než že se snažím vydrápat všemi možnými způsoby do průsmyku. To vše je ale proloženo krásným počasím s výhledem na zdejší hory a pozváním do pravé jurty od zdejších pastevců. Ti zde v horách přes sezonu pasou svá stáda koní, krav a ovcí na šťavnaté trávě. Odměnou za všechnu tu námahu je dosažení vrcholu průsmyku Tosor, který je těsně pod 4000 m. n. m. a pozvolný sjezd horskou silničkou podél několika řek, které se zde tvoří mezi zdejšími horami. Zážitkem je pozorování zdejších svišťů, kteří zde mají početné kolonie a doprovází mě takto skoro tři dny. V některých částech krajina připomíná charakterem přírodu jako na Aljašce. Člověk je najednou sám uprostřed hor jen sám se sebou a doslova cítí svou nicotnost ve srovnání se vší tou majestátností okolních hor. Ale ani zde není úplně sám, alespoň jednou za den je vidět nějaká jurta pastevců a okolo pasoucí se koně.
Cesta přes Naryn a dále údolím je jen takový rovinatý přesun pod další horský masiv, kde čeká stoupání až k jezeru Son-Kul. Šotolinová cesta je celkem pozvolná, ale pak se před vámi vztyčí stěna s klikatícím se hadem horské cesty, která vás zavede až do průsmyku Moldo ve výšce 3346 m.n.m., odkud je to už kousek k modré hladině jezera. Jeho modrá barva je zvláště výrazná v porovnání s okolními horami, které mají načervenalou barvu. I zde člověk potká stáda koní, ovcí a skupiny turistů, pro které jsou zde postavené jurtcampy. I přesto má jezero svou osobitou atmosféru. Cesta dolů přes průsmyk Kara-Keče z vás udělá pěkného mouřenína, protože vede kolem povrchového dolu na uhlí, takže prach jemný jako mouka se na upocené tělo dokonale nalepí. Ale i to je cestování, nejsou jenom krásné chvíle a příjemné zážitky.
Závěrečné putování přes vyprahlou krajinu kolem skal hrajícími nespočetnými barvami, setkání s místními lidmi, doplněné návštěvou pravého asijského bazaru bylo už jen završením cesty po zemi, která je bohatá nejen svou krásnou přírodou a horskými scenériemi, ale především svými lidmi. Nezbývá než přemýšlet, kdy se vrátit a projet zbývající část této krásné země.
